Někdejší zlatonosná řeka Otava tvoří určitou středovou osu této zvlněné krajiny, plné polí, luk, lesíků, rybníků, ale i osad, vesnic a městeček, mnohdy s tvrzemi a zámečky, potvrzující bývalou slávu celého kraje, součásti starobylého Prácheňska. Severní část oblasti tvoří Blatensko, jehož přirozeným centrem je „město růží“ Blatná s vodním zámkem, nalezneme zde zachovalá městečka Lnáře, Bělčice a Sedlice s řadou památek, ale i méně známá místa s polorozpadlými tvrzemi a zříceninami, či zdáli viditelnými kostely. A snad na každém „kroku“ uvidíme lesknoucí vody rybníka. Jsou různě veliké, největší je Labuť u Myštic, ale objevíme i menší, romantičtější se stinnými alejemi na hrázích a obloukovými kamennými můstky. Území přechází pomalu v Brdy, z mnoha míst se potěšíme krásnými výhledy na pověstmi opředený Třemšín. Centrální část popisované oblasti tvoří Strakonice a jejich blízké okolí. Mocný rod Bavorů v bývalém okresním městě zanechal rozsáhlý hradní komplex, v nedalekém okolí se zachovaly i menší opevněné stavby. Vodňany a jejich okolí ve východním cípu území výstižně opěvuje známá píseň „Kdyby byl Bavorov“. Říčka Blanice svádí část šumavských vod do této rovinatější krajiny plné rozmanitých křížků a kapliček, jimiž je toto území doslova poseto. Z věže hradu Helfenburk nedaleko Bavorova si prohlédneme zajímavá panoramata, zahlédneme věže jaderné elektrárny Temelín, které se jen těžko přehlédnou. Jihozápadní již kopcovitější terén je součástí Pošumaví, přirozenými centry jsou na strakonickém území Volyně a Čestice. Jsou tu ale další pozoruhodná místa, zejména trochu tajemná Dobrš s dvěma kostely, Hoslovice s nedalekým unikátním vodním mlýnem v Podhoslovičkách, vesničky s krásou lidové architektury jako Kváskovice, Nahořany nebo Zechovice. Zde již turista musí vynaložit větší námahu při překonávání vršků a kopečků, má ale mnoho možností se pořádně rozhlédnout a potěšit krásami krajiny. Nejvyšší vrchol Zahájený s nadmořskou výškou 845 metrů je již v těsném sousedství šumavského Javorníku. Jihovýchodně od Volyně se stkví obce doslova „nabité“ skvosty lidové architektury s výrazným podílem lidového stavitele Jakuba Bursy, nejhezčí stavby regionu najdeme v Jiřeticích a Předslavicích.
Na území Strakonicka byly vždy vhodné podmínky pro osídlení. Obtížně přístupné vršky posloužily jako dávná halštatská hradiště, úrodnější okolí řek bylo vhodné pro pozdější rolnické práce. Mnoho nálezů archeologa Dubského a jeho následníků můžeme dnes obdivovat v muzejních sbírkách. Husitská doba se nejvýrazněji zapsala první úspěšnou větší bitvou Jana Žižky v roce 1420 u Sudoměře. V Chelčicích se narodil a pobýval významný reformátor Petr Chelčický. Okolí Vodňan posloužilo celé řadě literátů, psal tady Julius Zeyer a další, z blízkých Stožic pochází Jaroslav Holeček, z Bavorova méně známý Bohumil Havlasa. Ve Strakonicích se narodil František Ladislav Čelakovský, ve Štěkni trávil podzim života Karel Klostermann. Významné je dudáctví, které navazuje nejen na známou divadelní hru Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák, ale i na letité lidové tradice. Periodicky se opakují hojně navštěvované dobře obsazené festivaly hráčů na tento nástroj. V Hošticích strávil část života i známý zpěvák Michal Tučný, obec navštěvují i obdivovatelé režiséra Zdeňka Trošky a jeho trilogie „Slunce, seno…“.
Celá oblast Středního Pootaví a Strakonicka je dopravně snadno dostupná. Ze Strakonic a Číčenic vedou klikatější lokální železniční tratě, které překonávají vzdálenější šumavské hřebeny, koleje se vlní i ze Strakonic do Blatné a odtud dále do Bělčic či do Lnář. Vodáci velmi rádi splouvají Otavu, cyklisté si oblíbili klidné silničky a dobře sjízdné cesty prakticky na celém území Strakonicka. Na některých místech se mohou občerstvit ekologickými potravinami – v Hoslovicích, v Bílsku a na známé Kozí farmě v Březí. Podporována je i hippoturistika, koňské ranče jsou mj. v Malenicích a Hodějově. Přijďte i Vy a seznamte se sami s krásami tohoto malebného území!